Už i věda potvrzuje,

 

že zvuky a vibrace dokážou vyléčit mnohé chronické nemoci

Kymatika je velmi zajímavé téma. Demonstruje, jak se zvukové frekvence pohybují konkrétním médiem typu voda, vzduch nebo písek a jako výsledek přímo mění fyzickou hmotu.

Na internetu a na You Tube je celá řada obrázků a videí, které demonstrují, jak se hmota (částice) přizpůsobuje rozličným zvukům a různým frekvencím zvuku.

Frekvence jako mocné síly ovlivňující život

Co se týče dávného poznání, zvuk, frekvence a vibrace byly vždy vnímány jako mocné síly, které dokáží ovlivňovat a měnit život až na buněčné úrovni.

Metody léčení zvukem často používají šamani, kteří k dosažení stavů transu využívají bubny a zpěv.

Výzkum dokonce ukázal, že bubnování a zpěv lze využít ke zpomalení fatálního onemocnění mozku, a že dokáží vytvářet pocit jednoty s vesmírem.

Zvuková terapie začíná být stále populárnější a může mít mnoho léčebných použití, zvláště v oblasti psychologie a duševního zdraví.

Příklady využití frekvencí z říše zvířat

Zvuk, frekvence a vibrace se využívají v celé zvířecí říši a existuje k tomu mnoho příkladů. Podíváme-li se na vosy, ty využívají bubnování tykadly, aby změnily kastový vývoj nebo fenotyp svých larev.

Dlouho se myslelo, že vysvětlením, proč se z jedněch larev vyvinou sterilní dělnice az jiných reprodukčních královen, může být rozdílná výživa. Podle studie z roku 2011 tomu tak ale není:

„Jen sama výživová hladina však nedokáže vysvětlit, proč několik prvních samiček, které se mají narodit v kolonii, se vyvíjí rychle i přesto, že mají malá těla a fenotyp dělnic.

Na tomto místě přinášíme důkaz, že kastování směrem k fenotypu dělnice ovlivňuje mechanický signál. U osíků (rod Polistes; Polistes fuscatus) má signál formu tykadlového bubnování (TB), při kterém samička pro krmení larev tekutinou z kořisti synchronně cvrká tykadly o okraj hnízdních buněk.

Frekvence výskytu TB je v cyklu kolonie velmi raná při péči o larvy, kterým je souzeno stát se dělnicemi a silně zpožděná při péči o larvy královen. Vystavení potomstva, ze kterého se měly stát královny, vibracím simulovaných frekvencí TB způsobilo, že se z nich vyvinuli dospělí jedinci se sníženými zásobami tuku, což je znak dělnice.

To naznačuje, že TB ovlivňuje dráhu larválního vývoje potlačováním nějakého fyziologického prvku, nezbytného pro vyvolání diapauzy, charakteristického znaku královen.“

Tento objev naznačuje, že akustické signály vytvářené bubnováním jsou u některých druhů nosiči biologicky významných informací, které působí epigeneticky (tj. fungujících zvenčí nebo „nad“ genomem pro ovlivnění genové exprese).

Dost fascinující, že? Podobně jako mnoho jiných dávných směrů myšlení, i tento byl potvrzen současným vědeckým výzkumem.

Frekvence a rakovina

Další příklad pochází z rakovinového výzkumu. Ve svém projevu „Rozbití rakoviny rezonančními frekvencemi“ na konferenci TEDx říká publiku docent a hudební ředitel na Skidmore College, Anthony Holland, že má sen.

Tím snem je vidět budoucnost, ve které už žádné děti nemusí trpět účinky toxických léků na rakovinu ani léčby ozařováním . Spolu se svým týmem jsou dnes přesvědčeni, že našli odpověď a tou odpovědí je zvuk.

Holland a jeho tým si položili otázku, zda by dokázali působit na buňku vysíláním konkrétního elektrického signálu, velmi podobně, jako to děláme při technologii LCD. Po hledání vhodného přístroje v databázi patentů, který by to dokázal, narazili na léčebné zařízení, které ve státě Nové Mexiko vyvinul lékař, Dr. James Bare.

Zařízení využívá plazmovou anténu, která zapíná a vypíná pulzy, což je, jak vysvětluje Holland, důležité, neboť stálé pulzování elektřiny by vytvářelo příliš velké teplo, a tak by buňku ničilo.

Následujících 15 měsíců hledal Holland se svým týmem přesnou frekvenci, která bude přímo působit na živý organismus. Magické číslo se nakonec objevilo ve formě dvou informací, jedné vysoké frekvence a jedné nízké.

Vysoká frekvence musí být přesně jedenáct násobkem té nízké, což je v hudbě známé jako jedenáctá alikvóta, tedy harmonický tón. Při jedenácté alikvótě začínají mikroorganismy pukat jako krystalové sklo.

Po vytrvalém zkoušení, dokud postup nezvládli, začal Holland spolupracovat s týmem výzkumníků v oblasti rakoviny, ve snaze zničit cílové rakovinové buňky. První, kterým se podívali, byly buňky rakoviny slinivky břišní. Zjistili, že tyto buňky jsou obzvláště zranitelné při frekvencích v rozmezí 100 až 300 kHz.

Potom se zaměřili na buňky leukémie a dokázali je rozbít dříve, než se stihli dělit. Jak však vysvětluje Holland ve svém projevu, k tomu, aby se z této léčby stala schůdná možnost pro pacienty s rakovinou, by potřeboval více statistických údajů.

V opakovaných a kontrolovaných experimentech zabily frekvence, známé jako technologie oscilujícího pulzního elektrického pole (OPEF), v průměru 25 až 40% buněk leukémie, v některých případech až 60%. Zákrok navíc dokonce až o 65% zpomalil rychlost růstu rakovinné buňky.

Další příklady léčby rakoviny frekvencemi

Další příklad se vyskytl v roce 1981, kdy se bioložka Helene Grimalová dala dohromady se skladatelem Fabienem Mamanem, aby zkoumali vztah zvukových vln k živým buňkám.

18 měsíců společně pracovali na účincích zvuků o intenzitě 30 až 40 decibelů na lidské buňky. S kamerou připevněnou na mikroskopu výzkumníci pozorovali buňky rakoviny dělohy, vystavované v 20minutových úsecích různým akustickým nástrojům (kytare, gongu, xylofonu), jakož i lidskému hlasu.

Zjistili, že rakovinové buňky po vystavení zvuku ztrácejí strukturální integritu a po 14 minutách explodují. Mnohem dramatičtější byl zvuk lidského hlasu – buňky byly ničeny po dosažení mety devíti minut.

Nato se rozhodli pracovat se dvěma ženami, které měly rakovinu prsu. Obě po dobu jednoho měsíce tři a půl hodiny denně „ladily“ nebo zpívaly stupnici.

Nádor jedné ženy se očividně stal nezjistitelným a druhá absolvovala operaci. Chirurg uvedl, že její nádor se dramaticky scvrkl a „vyschl“. Po jeho odstranění se žena zcela vyléčila a došlo u ní k remisi.

A to je jen několik z mnoha stávajících příkladů.

Nezapomínejme ani na to, jak Royal Rife poprvé identifikoval lidský rakovinový virus za použití nejvýkonnějšího mikroskopu na světě. Po identifikaci a izolování viru se ho rozhodl kultivovat v solené vepřovině.

V té době se jednalo o velmi dobrou metodu kultivace viru. Kulturu pak vzal a injekčně podal 400 potkanům. Jak se dalo čekat, u všech 400 kusů se velmi rychle objevila rakovina.

Věci nabraly zajímavý obrat při dalším Rifeho kroku. Objevil elektromagnetickou frekvenci, která po vstupu rakovinného viru do energetického pole způsobí úplné zničení tohoto rakovinného viru.

Léčba mozku a nervových onemocnění pomocí zvuků

Studie, zveřejněná v roce 2014 v časopise Journal of Huntington´s Disease, zjistila, že dva měsíce léčby bubnováním vedlo u pacientů s Huntingtonovou chorobou (považovanou za nezvratné, smrtelné neurodegenerativní onemocnění) ke „zlepšení exekutivní činnosti a změnám v mikrostruktuře  bílé , který spojuje prefrontální kortex obou hemisfér“.

Autoři studie dospěli k závěru, že pilotní studie poskytla nový předběžný důkaz toho, že bubnování (nebo podobná cílená behaviorální stimulace) může vést „ ke zvýšení kognitivních schopností a zlepšením mikrostruktury callosové bílé hmoty“.

Finská studie z roku 2011 pozorovala, že pacienti po mrtvici, kterým jako kognitivní terapii poskytli přístup k hudbě, se lépe zotavovali.

Další výzkum ukázal, že pacienti, trpící v důsledku poranění mozku či mrtvice ztrátou řeči, ji znovu získají rychleji, když se dříve, než se budou pokoušet mluvit, naučí zpívat. Jev, při kterém hudba napomáhá hojení mozku po mozkové porážce, se nazývá „efekt Kennyho Rogerse“.

Studie z roku 2012, zveřejněná v časopise Evolutionary Psychology, zjistila, že aktivní produkce hudby (zpěv, tanec a bubnování) vyvolávala uvolňování endorfinu (měřeno post-aktivitními nárůsty tolerance bolesti), což jen samotné poslech hudby nedělalo.

Výzkumníci vyslovili hypotézu, že aktivity obsahující tanec a skládání hudby by mohly přispívat k vytváření pout v rámci komunity.

Podle studie, zveřejněné Národním ústavem zdraví v USA:

„Hudba účinně snižuje úzkost u léčených a operovaných pacientů a často snižuje pooperační a chronickou bolest.  Zabezpečení hudby pro poskytovatele zdravotní péče může být strategií ke zlepšení empatie, soucitu a zájmu „.

Řečeno jinak, hudba je dobrá nejen pro pacienty, ale také pro ty, kteří se o ně starají.

Dole se nachází zajímavý rozhovor s Dr. Brucem Liptonem. Jeho životopis si můžete prohlédnout zde  (v angličtině).

Shrnutí

Informace, uvedené v tomto článku, nejsou, co se týče léčebných využití zvuku, frekvence a vibrace, ani jen špičkou ledovce a všechny spolu očividně souvisí.

Jisté však je, že existuje mnoho dalších metod, jak popisujeme v tomto článku, které by měl zdravotnický establišment brát vážněji a věnovat jim více pozornosti.

Zdá se, že celou mainstreamovou medicínu zajímá jen vydělávání peněz a vývoj léků, které se však nevyrovnají plnému léčivému potenciálu. „Alternativní“ terapie by se neměly označovat za alternativní, měly by se stát standardem.

…s láskou a úsměvem…